Základy technické filozofie

Přiznám se, že ačkoliv jsem na vysoké škole absolvoval humanitní předměty: Rétorika, Filozofie techniky, Kultura projevu a tvorba textu – tam se probíralo vše od filozofie přes komunikaci až k etiketě – a možná ještě další na které jsem zapomněl. Nejsem zcela kovaný ve znalostech původní římské, řecké ani pozdějších a moderních filozofií. Přesto se však pokusím vymezit určitou část spektra života či znalostí, jež by mohli v dnešní době definovat ucelenější formu vědy zabývající se rozborem světa a pravdivým náhledem na něj.

Sžívám se z části s popisem Sokratova světonázoru:

Pro Kierkegaarda je Sókratés filosofem jediné myšlenky: že pravda nepřichází zvenčí, že k ní člověk musí přijít ze sebe, pročež ji nelze učit, jen podnítit nalezení, a rovněž z toho plyne, že již musí být v duši přítomna, a tedy musí být bytí před narozením. [1]

Život je v pravdě. [2]

Tedy s tou první částí. Mým názorem je že pravda, či umění jejího hledání nemusí být přítomno v bytí před narozením. Že se lze tomuto umění a chápání naučit, ba co víc naučit se oprostit od přílišného příjímání nepravdy, či úplného potírání cizích názorů. A to například metodou dialogu – elenktika – viz dále, například vnitřního.

Je důležité si uvědomit, že „nikdo nic neví“, ale musíme si to opravdu uvědomovat – vědět to.

Sokratovo poznání má negativní povahu – jeho moudrost není v tom, že něco ví, ale v tom, že narozdíl od druhých, klamně se domnívajících, že něco vědí, Sókratés ví, že neví (Scio nihil scire – Vím, že nic nevím). Jeho moudrost je tedy v tom, že nežije v klamu, nežije ve lži či falešném vědomí. Ostatně nikoli správná odpověď, ale správná otázka nás udržuje ve správném nasměrování. Tou otázkou je podle Sókrata hledání, co je dobré. [2]

A jak tedy Sokrates doporučoval hledat?

Sókratova metoda (elenktika)

Sókratovo filozofické působení nespočívá v poučování druhých, ale v tom, že i je chce zbavit falešných představ, falešného vědomí. Běžný nefilozofický člověk je totiž zpravidla přesvdčen, že to, co si myslí, je ,,jasné“, ,,jisté“, ,,samozřejmé“. Sókratés vypracoval metodu dialogu (metoda z řeckého met hódos=cesta, postup, dialog=rozmluva), spočívající v tom, že cílenými otázkami dovede druhého člověka k tomu, aby přiznal, že jeho názory jsou ve vzájemném rozporu, a tudíž nemohou být pravdivé. Jde o to zahnat jej do úzkých, do ,,aporie“ (slepá ulička, bezvýchodnost). V dialogu nejde o vítězství nad protivníkem, ale o to, pomoci mu, aby sám objevil svou nevědomost. Člověk musí k poznání dojít sám, druhý mu může podle Sókrata pomoci jen jako pomáhá porodník (je to narážka na povolání Sókratovy matky).

Hledání

Aby jste v dnešní době mohli hledat ve světě pravdu, musíte mít navíc kromě vnitřního dialogu alespoň základní schopnosti jednadvacátého století. Počítačová gramotnost a zadání základních dotazů například ve vyhledávači Google či jiném je stejná nezbytnost jako v době Platóna byla schopnost číst a hledat knihu v knihovně.

Jak dnes poznat pravdu

Důležitou super-schopností je v dnešní době, kromě pokročilého hledání na internetu – tedy nejen vhodně volená slova do Googlu, ale schopnost naleznout k danému tématu i odbornou literaturu, například „renomované“ články v databázích jako je science-direct, ieee apod.,
Protože věda má tu geniální vlastnost, nezbytnou zejména v dnešním světě s přehršlí informací, že vždy ověřuje své závěry, nekonečněkrát reprodukovatelnými metodami,
Někdy na rozdíl od žurnalismu (osobní názor, či chtěná manipulace od informačního zdroje), či stránek na wikipedii (kolektivní subjektivizmus – trošku lepší, ale může se stát že je v jistých časech nepřesný), nebo nedejbože na osobních blodzích, nekonečných statusových zdech a repost-ech, či nejhůře na stránkách věnovaných danému populistickému tématu.

Stejně jako v reklamě jsou základními tématy úzce zaměřených stránek: zdraví, láska potažmo sex a peníze.
Dále jsou tu ta témata populistická, neboli ta jež nás učili v Rétorice jako „nejjednodušší“ pro navázání veskrze kladného vztahu s partnery v komunikaci:
lokalpatriotizmus, rasismus, potažmo strach z čehokoliv – xenofobie atp.

Typy informačních zdrojů

Tímto seznamem nechci zavést žádné pořadí, je to pouze výčet prvků

  • věda a renomované články – publikace v databázích odborné literatury
    • ověřené opakovatelnou metodou
    • při nově objevených poznáních může být na počátku zcestná
    • motivace směřuje přímo k obecné – opakovatelné – pravdě
    • odkazy na další renomované publikace – kolektivní kontrola
    • možnost přístupu skrze knihovny či školské instituce
  • žurnalizmus
    • z časti osobní názor autora
    • názor společnosti pro kterou píše
      • vždy je placený často za popularitu a většinou má šéfa
    • chtěná či nechtěná manipulace od informačního zdroje
    • motivace nemusí směřovat přímo k „obecné“ pravdě
  • wikipedia či jiné odborné stránky tvořené komunitou
    • kolektivní názor přispěvatelů – většinou editují ti co se tématu věnují, ale ti o něm můžou mít také subjektivní názory
    • odkazy na další prameny – ne vždy však „renomované“, často jakékoliv dostupné a tímto přebírají jejich neduhy, a zároveň snižují věrohodnost původních informací, aneb ne vše co má na konci uveden pramen je pravda pravdoucí
    • tudíž pozor na citogenezi (vytváření citací postupným nabalováním na prvotní všem dostupný ne vždy přesný článek)
    • motivací je snaha o vědecký přistup alespoň z hlediska citací dalších pramenů, ale často podkopána relevantností těchto pramenů
  • osobní blog
    • tak tady ten osobní názor může kvést, a je tomu tak dobře
    • vždy by se mělo přistupovat jako k názoru druhého, pokud se vyjadřuje příliš agresivně a neplní roli „Sokratova porodníka“, měli by alarmující zvonky v hlavě být na poplach
  • statusová zeď, twitter, pinterest etc
    • rychlá data od spousty lidí
    • motivace: mnohdy je informace chtěně zahnutá či opsaná tak, aby způsobili další šíření či oblibu
  • repost
    • nejen na sociálních sítích je možné sledovat dráhu jedné informace napříč spektrem uživatelů
    • i na stránkách věnovaných tématu jsou často i bez citace uvedeny mnohdy populistické články
    • motivace: opět mají mnohokrát způsobit zejména další šíření či oblibu, náklonost a „věrohodnost“ vzhledem k uveřejňovateli
  • virál
    • tato informace byla stvořena přímo proto aby se co nejvíce rozšířila a popřípadě vryla do paměti jejich nositelům, šiřitelům a reposterům
    • je jenom na stvořiteli jak moc do informace zanese obecné pravdy, mnohdy se však ustupuje právě z důvodu vyšší šiřitelnosti populistické myšlenky, často reklamní či propagační
    • můžeme se teoreticky bavit i o podprahových informacích jež tam z podstaty umělého vytvoření zprávy můžou být jednoduše vloženy
    • motivací je nekontrolované šíření k co nejvíce příjmačům
  • stránka věnovaná tématu (jednotlivec, kolektiv)
    • nadšenec, není záruka že řídí vědeckými metodami (ověřování)
    • osobní názor a občas i chtěná manipulace do osobní pravdy je přítomna vždy, jde o to jak moc
    • motivace: přesvědčení o osobní pravdě
  • leták
    • podobný záměr jako virál. Avšak často pouze informuje o chystané události
  • kniha
    • kniha z části odpovídá žurnalismu
    • opět je tu autorův názor a opět je placený šéfem, který musí zaručit že kniha bude prodávaná
  • billboard
    • jednoznačně reklamní a politicky populistická záležitost
  • zpráva v novinách / televizních novinách
    • úzce spjato s žurnalismem
    • často může být skrytým důvodem kolorování informace politika či vypočítavost majitele novin či televize

V daném duchu by se dalo ještě poznamenat:

Ne vše co má na konci odkaz ke zdroji je pravda pravdoucí.

D^2

Což krásně vystihuje jeden z mých oblíbených komixů xkcd.com.

Poznání

Řekl bych:

Nestačí najít data a ohánět se jimi, důležité je data pochopit a informaci poznat k zisku znalosti!

D^2

Abychom mohli data v dnešním multimediálním, technologicky vyspělém světě pochopit musíme mít nejen rozhled získaný hledáním dat. Je důležité také vzdělání. Zejména v oboru o kterém chci mluvit či psát. A jelikož do všech oborů začíná prosakovat technologie, je dobré mít nejen základní technologické vzdělání – opět, vědět jak pracovat s počítačem, jak na základní (alespoň selské) úrovni chápat jak fungují obecná elektrická zařízení, počítače, mobilní výpočetní jednotky (tablety, mobily, laptopy…) nebo zhruba jakým způsobem funguje internet.

Jen potom budeme schopni filtrovat relevantní data, a uvědomovat si prosakování subjektivního názoru využívajícího často nedostatečné znalosti přijímačů v základních oblastech technologie.

Informační filtr

Nikdy nebudete znát všechna data, často nebudete znát všechny informace, ale měli byste usilovat o to aby ve vaší znalosti byla, když už ne všechna dostupná, tak alespoň všechna relevantní fakta. A to nejde bez pořádného filtru, protože s velkým Internetem přichází i velká zodpovědnost. Kdokoliv si najde cokoliv, ale každý může najít něco jiného.

Stejně jako od pradávna musíte mít nejen selský rozum, ale i umět hledat hlubší smysl a tomu napomáhá právě technologické vzdělání, poznání informačních zdrojů a jejich slabin a v neposlední řadě hledání motivace a vnitřní dialog sebe i simulovaný vnitřní dialog autora informace.

Protože poznám to když to vidím, už dnes začíná postrádat nebo spíš úplně postrádá smysl. Fotka, byť ve vysokém rozlišení je upravitelná v grafických programech tak že se už můžeme pouze dohadovat co na ní bylo původně. I když grafické korekce jsou někdy rozpoznatelné při zevrubném zkoumání, může k nim docházet i automaticky – zejména pak ve fotkách pořízených mobilními telefony. Automatické filtry a korekce znesnadňují určení autenticity fotografie. Zejména potom když už existují algoritmy například pro jednoduché pořízení fotografie z níž jsou odstraněny všechna pohyblivá obrazová data. Například pro focení na místech s turisty či dopravou, kde by prázdný snímek pořízen být nemohl.

Viz například Auto Awsome Eraser

Počítačově generovaná grafika už se také dostala v jistých ohledech téměř na úroveň nerozeznatelnosti od fotografií či filmem zachycené skutečnosti a „bohužel“ v poslední době vývoj v oblasti virtuální reality, respektive headsetů (například oculus rift) začíná obalamucovat vidění i na vyšší úrovni.

V budoucnosti bude třeba možné někoho unést, omráčit, svázat a nasadit mu helmu virtuální reality. Ve které se mu bude podstrčena podobná realita ve které je taktéž svázaný, ale mohla by být doplněna úplně o cokoliv například o simulaci únosu mimozemšťany atp. Samozřejmě by se simulace mohla doplnit i o další podněty například s dotyky předmětů foukání vzduchu či změny teploty.

Nakonec by si z toho mohl někdo udělat i celkem slušný byznys.

 


Nedopracováno – Rozpracováno: (bude vůbec dokončeno?)

Důležitý rozdíl mezi šum, daty, informací a znalostmi moudrostí atp.
Důležitý rozdíl mezi hypotézou teorií, tvrzením, selským rozumem a konspirační teorí.

Někdy si ale myslím že velké věci se řídí jednoduchými pravidly
porotože kapitalismus.. a co není zpeněženo nefunguje

odkaz na xkcd – teleport etc

Síla masy

učení

-dost prostředků, zájmu a času a naučíš se všechno na světě – koučing – sebe od ostatních

Ale je dobře že všichni neuznávají jednu pravdu (připravovaný článek Dithering)

Trvale udržitelná kráva! – čapkovy dialogové fauly



Biblio

[1] www.jakubholy.net/humanities/sokrates.rtf

[2] www.tf.jcu.cz/getfile/0ddf69bc2d90da6f

[] Trvale udržitelná kráva! – url: http://www.misantrop.info/trvale-udrzitelna-krava/

[]

odkazy dat šecky sem aj?

(https://www.google.cz/webhp?sourceid=chrome-instant&rlz=1C1CHMO_csCZ570CZ570&ion=1&espv=2&es_th=1&ie=UTF-8#q=sokrates+pravda+pozn%C3%A1n%C3%AD)

Přiznávám se, někdy jsou dané prameny (zejména ty o filozofii) ty první co mi vyskočili po zadání klíčových slov na googlu. 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *